ZAN - Ondřej Adámek

Minulý týden jsme se zastavili na pozemku, kam budeme navrhovat svůj první projekt. Je dobré  nutné si ale nejdřív zjistit něco prostředí, se kterým budeme pracovat.

 Z baráků jsem si vybral chatu v italských alpách s názvem The Hermitage. Myslím, že neobvykle podstatnou částí myšlenky této malé stavby je její propojení s okolím. Nejen kvůli její otevřenosti (a tím pádem i výhledu), ale také kvůli lokaci.  Po opuštění přístupové cesty přejdete přes krátkou lávku a vejdete dovnitř. Ihned před sebou spatříte úžasný výhled na místní údolí, kterým se vine řeka Trebbia. Je to místo opuštěné, minimálně narušené lidskou činností.  Proto si myslím, že se jedná o pomyslný "most", který umožňuje bližší kontakt s údolím (nebo útěk od civilizace).

Jak jsem se už zmínil v minulém příspěvku, tento týden jsme odlévali modely ze sádry. Jednalo se přinejmenším o hektický proces. Nejdřív jsme si odměřili, kolik vody je potřeba a potom jsme přisypali sádru. Tuto část jsme tak trochu neodhadli. Po přidání barvy (chtěli jsme napodobit beton) začal materiál neskutečně rychle tuhnout. Naštěstí se nám nějakým zázrakem podařilo tu hmotu dostat do formy včas (a pak ten zbytek nějak dostat z kbelíku). Celkem jsem ale s výsledkem spokojen, mohlo to dopadnout mnohem hůř. Ten otisk bednění/formy se mi docela líbí.

Tuto středu jsme se kromě odlévání abstraktních návrhů ze sádry věnovali fotografování našich modelů. Na začátku jsme váhali mezi bílým pozadím z papíru a černým z tkané textilie. Zvolili jsme první možnost, hlavně kvůli světlu (a protože to nikdo nemusel držet ^^). Největší problémem při pořizování snímků bylo asi úspěšné umístění záběru do bílého prostoru fotokoutku.

  Tuto středu jsme se vydali na výlet po Praze. Cesta byla dlouhá a ke konci i poměrně vyčerpávající. Jsem si ale jist, že jsme si jí všichni užili, a že jsme se také něco nového dozvěděli. Sešli jsme se kolem deváté v Bistru na Ořechovce. Odtud jsme procházeli místní vilovou čtvrtí a navštěvovali různé zajímavé domy a stavby. Zastavili jsme se například u Müllerovy a Kafkovy vily. Pak jsme pokračovali po dalších stavbách, jako je například Pražský hrad, Kunsthalle, Pavilon Expo 58, Bio OKO a také hotel Intercontinental, který právě prochází rekonstrukcí, a do kterého jsme se i podívali. Většinu baráků jsme se pokusili vždy nějak zanést do skicáku. Občas jsme se ale zaměřili jen na konkrétní detail, či objekt, který jsme právě viděli. 

Dnes jsme se dále věnovali trojici budov Rain harvest home. Po krátkých prezentacích ve stylu Pecha kucha, díky kterým jsme se dozvěděli něco více o ostatních členech našeho ateliéru, jsme uvažovali a rozebírali, jaký je celkový výraz (a myšlenka) každého baráku.  Zatímco hlavní budova, která slouží jako obytný dům, je otevřena do okolí a poskytuje krásné výhledy, lázeňský dům (bathhouse) je naopak uzavřený a svým způsobem „chrání“ člověka před vnějším světem. V řezu této kruhové budovy je také vidět, že každá ze čtyř uzavřených částí je uvnitř jinak řešena (co se týče hran/rohů), a to pravděpodobně kvůli výrazu a v neposlední řadě praktičnosti. Posledním z úkolů bylo navrhnout jeden objekt navíc a postavit ze zbytků materiálů jeho model v měřítku 1:25. Přišel jsem s nápadem, který kombinuje dva tvary půdorysů, jenž se v komplexu objevují. Kruh a obdélník. Stavba by sloužila jako multifunkční a částečně krytý prostor. Například by to mohlo být místo pro setkávání s hosty...